Podle exkluzivního průzkumu společnosti SANEP z dubna 2025 pro Sdružení sportovních svazů ČR dochází v České republice k dramatickému úbytku fyzicky aktivních dětí. Zatímco v roce 2021 nesportovalo 25,4 % dětí, letos už je to hrozivých 45,1 %. Pokud tento trend nezastavíme, dočkáme se generace s vážnými zdravotními problémy a minimální fyzickou i psychickou odolností.
Z výzkumu, který proběhl mezi 1. a 20. dubnem 2025 na vzorku 14 235 respondentů (rodičů dětí ve věku 3 a více let), vyplývá, že za poslední čtyři roky přibylo přibližně 270 000 nesportujících dětí. Z celkového odhadovaného počtu 1,45 milionu dětí tak téměř polovina dnes nevykonává žádnou pravidelnou sportovní aktivitu.
Ještě děsivěji vypadá meziroční srovnání – v roce 2024 nesportovalo 36,8 % dětí, letos je to už 45,1 %. To znamená, že během jediného roku přestalo sportovat 120 000 dětí. Nejde přitom jen o čísla. Jde o děti, které místo pohybu tráví čas pasivně, často u obrazovek, a to má zásadní dopady na jejich zdraví, vývoj i sociální dovednosti.
Nezájem o sport dominuje, přibývá i zdravotních překážek!
Průzkum zároveň ukázal, že hlavním důvodem, proč děti nesportují, je nezájem – ten uvedlo šokujících 60,2 % rodičů. Na dalších místech, při výběru z více možností, se objevují ekonomické problémy rodiny (25,3 %), nedostupnost sportovišť v místě bydliště (22,4 %) nebo zdravotní problémy (21,7 %). Nezanedbatelný je i podíl dětí, které se sportu vyhýbají kvůli nadváze (15,2 %) nebo obavám o bezpečnost (3,8 %).
Je zjevné, že současná podpora sportu ze strany státu je nejen nedostatečná, ale i špatně zaměřená. Většina podpory směřuje do vybraného výkonnostního a soutěžního sportu – sportovních klubů a oddílů. Ty dnes využívá 43,6 % dětí, což je 79,3 % ze všech dětí, které sportují, ale i tento podíl se od roku 2022 systematicky snižuje.
Kam mizí organizovaný sport?
Při možnosti výběru z více možností podíl dětí sportujících ve školních sportovních klubech klesl z 21,2 % v roce 2022 na 17,2 % v roce 2025. Dětí, které sportují s rodiči, je dokonce jen 3,2 %. Naopak individuálně se pohybu věnuje 20,9 % dětí, což může souviset s tím, že organizované možnosti jsou nedostupné nebo příliš nákladné.
Rodiče a odborníci se shodují – stát se příliš soustředí na „viditelný” sport a přehlíží širší populaci dětí, které se systematicky vytrácejí z jakékoli sportovní aktivity. Neexistuje národní strategie podpory každodenního pohybu všech dětí bez ohledu na jejich talent nebo výkonnost.
Pokud se stát okamžitě nevydá cestou systémové podpory základního pohybu a zdravého životního stylu u všech dětí, čeká nás budoucnost s obézními, psychicky nestabilními a fyzicky slabými generacemi. Už dnes varují odborníci, že nárůst duševních problémů u dětí a dospívajících úzce souvisí i s nedostatkem přirozeného pohybu.
Alarmující data z průzkumu SANEP by měla být budíčkem pro všechny zodpovědné instituce. Není čas otálet. Je nutné vrátit sport a pohyb do každodenního života všech dětí – ve škole, v obci i doma. Nejen pro šampiony, ale pro každé dítě v této zemi.
Zdeněk Ertl
Sdružení sportovních svazů ČR
